Hned po probuzeni me cekala "odplata" predchoziho dne. Vzhledem k tomu, ze jsme byli ubytovani v tzv. B&B, kde - jak uz nazev napovida - krome noclehu dostanete i snidani, objednala jsem si hrdinne pravou irskou :-D.

Jednoduse receno, do vecera jsem mela vystarano :))) - parky, prejt (rikaji tomu puding), osmazena slanina, vejce, smazeny mlety maso (nebo co to bylo). I kdyz jsem tu psala, ze miluju vsecko co je tucny a nezdravy - tohle na me bylo moc.

Mi kolegove meli samorejme na snidani zpozdeni, asi nikam nechvatali, narozdil ode mne. Ja uz se videla v narodnim parku Connemara, ktery je nejopevovanejsi z celeho Galway.

Sotva jsme vytahli paty z B&B, narazili jsme na prekrasny park. Nedalo se odolat, fotila jsem jako o zivot. Z toho dne to asi bylo to nejkrasnejsi, co jsem videla. Za hranicemi mestecka na nas cekaly prekrasne hory The Twelve Pins, poctive jsem je pocitala - bylo jich skutecne 12.

Mirili jsme do narodniho parku Connemara. Jak jsme prijeli, zacalo prset... jeeeje - a jak :o). Nacez mi kolegove zahlasili, ze se nejakym parkem courat nebudou, ani na me cekat nebudou, takze jsem mela smulu. Moje nalada klesla pod bod mrazu...doslo mi, ze s nimi zadny trek rozhodne nezaziju...Pro sebe jsem si zahlasila: "No jo, Cesi, jeste do ruky rizek a pivo." Svym zpusobem jsem mela pravdu, protoze jsme objizdeli vsechno autem, navstevovali jsme vylozene pamatky dle pruvodce, nic navic :(

Dalsi zastavkou byl tedy hrad - vlastne panstvi - Kylemore Abbey, kde nas hned u vchodu do arealu obrali o vstupne ve vysi 12,--EUR (na to, ze k videni byl hrad zvenku, kostel a zahrada...ooooo tuze tucny prispevek na zivobyti)... Prosli jsme tedy trasu (stanovenou pro turisty - fuuuuj) k hradu, kostelu a zpet, do zahrad jezdil transfer 1x za 10 min. - ja to sla pesky, i kdyz to bylo zakazane- kolegove se vezli.

Nejsem moc typ zahradkarsky, nemam rada to, co priroda neudela sama, takze jsem zahradu prolitla. Delsi dobu jsem stravila v pristavku pro zahradnika, bylo tu vystavene stare naradi a tak - a to ja rada :).

Protoze tym Pepa x Ivca se trhli, vsude jsem chodila sama. Nicmene tam, kde jsme se rozesli na me ani za hooodne dlouhy casovy usek nikdo necekal. Odhadla jsem ale kolegy na jednicku, dlouho nikde nevydrzi, typla jsem to na teplo restaurace u vstupu do arealu, a udelala jsem dobre :c)

Dalsi cesta vedla na doporuceni Cechu, co jsme po ceste potkali, do mestecka Cong, kde byla krasna zricenina hradu, a k tomu jeste honosny hrad prestaveny na hotel. Dovnitr me ani pres nalehani nepustili, vychutnala jsem si alespon prilehly park, a protoze opet zacalo prset, bylo to neco pro me :)

Den byl u konce, cas hledat dalsi B&B, tentokrat v meste Westport...sice trochu s problemy, ale taky nasli (tentokrat jsem mela snidani objednanou normalni).